Dula Vlasta                                                          S Láskou má svět naději

 

Když se spolu partneři vydávají na jednu z nejsmysluplnějších životních cest – k narození prvního dítěte – přemýšlejí o tom, jak porod a vlastní narození miminka asi bude probíhat. Mohou si vysnít, jak všechno bude vypadat: možná doufají, že těhotenství a porod budou patřit jen jim dvěma, že všechno zvládnou sami, aniž by jim do toho někdo další zasahoval. Zároveň však asi mají i určité obavy. Na jedné straně si mohou představovat, že spolu budou sami a hlavní oporou i pomocníkem bude otec. Vysní si nerušený porod bez jakýchkoli zásahů, podbarvený příjemnou hudbou , a následující klidnou idylku s nově narozeným děťátkem. Na druhé straně se mohou obávat bolesti, ztráty kontroly, případných problémů s dítětem či životu nebezpečných komplikací.

Vzhledem k těmto tužbám, ale i obavám, všechny matky i otcové u porodu potřebují pomoc a citovou podporu. Maminky potřebují cítit, že tatínkům na nich záleží, potřebují pociťovat jejich lásku a důvěru .  Otcové chtějí být užiteční, ale ve většině případů v otci hloubají nevyřčené otázky, zda je vše v pořádku.

Z těchto důvodů každá rodící žena potřebuje nejen otce, ale také pečující dulu, která jim oběma pomáhá.

Dula nezastává zdravotnickou úlohu.

Úryvek z knihy „Porod s dulou“